Přeplavba ze Slap do fjordů – 1. čast Cholín – Bergen
Mapa trasy plavby uvádí galerii fotografií – prohlédnout ji můžete zde
13.5.2011 – start Cholín:
v pátek 13. 
vyplouváme a se zastávkou na Živohošti v maríně U Kozla kotvíme v sobotu 14.5. večer v Praze. Od pondělí bude plánovaná odstávka zdymadla přehrady Štechovice a plavební omezení od Vranské přehrady, ale zdá se, že Povodí na upouštění spěchá, a slibovaná minimální zaručená hloubka 1,2 m plus bezpečnostní marže 0,3 m zůstala ve snech – místy trimujeme na ponor 0,8 m a pod vrtulemi máme jen 0,2 m. V pondělí od 6:00 do 20:30 přeplouváme z Prahy do maríny Labe v Žernosekách. Tady bude Fiona 3 týdny, během kterých máme povinnosti na jiných lodích ve Středomooří.
6.6.2011 – Žernoseky – Lubeck:
Labe stále klesá, není na co čekat, tedy vyrážíme směr Lauenburg – Lubeck; místy hledáme vodu, ale na to je třeba si zvyknout – bude to celých následujících 500 km. Z námořní praxe jsme zvyklí, že pokud máme pod kýlem 20 m, zbystříme na jakou že to mělčinu jedeme – tady při 0,5m pod vrtulemi si oddychujeme, že už je to ok. Úcta patří šífarum, kteří jezdí bez hloubkoměrů, jen na základě odečtů stavů hladiny, marží, tomu odpovídajícho naložení, dokonalé znalosti toku a přesného dodržování plavební dráhy, přitom u sestavy 4 van s jedním tlačným člunem mají pod sebou často jen 30 cm. Tedy kličkujeme sem tam na pákách (přechodových znakách) od břehu ke břehu, hledáme vodu, a lodivod z nejpovolanějších Pavel Kocfelda nás s úsmevem tlačí do režimu “jako na Česplu – od 04:00 do 24:00″ . Labe místy teče 6-8 km/h (v Magdeburgu pod hradem i 10 km/h), takže manévry v protiproudu se občas podobají traverzování kajakem na Lužnici.
Po 6 dnech plavby jsme v Lauenburgu kde částečně měníme posádku a vjíždíme na Elbe – Lubeck kanál. Ze Slap 850km , poslední vnitrozemská noc je na okraji Lubeckého zálivu, a vzhůru do soli…
18.6.2011 - Lubeck – ostrov Fehmarnn – Grosser Belt – Kattegat – Goteborg
První noc na Fehmarnu se vyvazujeme ve větru kolem 25 uzlů, a na lodi u druhého mola náš zoolog identifikuje orla mořského, sedícího na zábradlí jedné lodě. Poskytuje nám výklad o tom, jak se rád nechává omývat deštěm ve větru a někteří ho fotí… když tam sedí víc než hodinu a chová se stále stejně, zvídavým to nedá a jdou si ho prohlédnout z blízka – krásná vycpanina s křídly na kloubu, na odhánění racků . Asi hodinu po nás za šera doráží krásná dřevěná 14m plachetnice s vystresovanou posádkou, opře se celou svou vahou o naší drobnou Fionu (před tím sice o dřevěný kůl, který ale dělá na novém dřevě nehezké škrábance), instalují mezi nás nejspíš jediný fendr, který mají, a tváří se, jako že je to maximum možného, a že z nich víc nedostaneme – zjevně v tu chvíli vypnuli svá řídicí mozková centra s pocitem čerstvě zachráněného, který už víc nemusí a nemůže. Po hodině se daří vysvětlit jim, že stačí jejich loď o pár metrů posunout a budou se opírat o molo a sloupy.
Další dny je stabilní denní režim – budíček navigátora 5:00, stažení čestvých předpovědí z několika nezávislých zdrojů, v 6:00 vstává ten kdo vaří – snídaně, jídlo a pití do termosek na celý den, pak snídaně a v 7:00 vyplouváme; plujeme cca 12 hodin a kolem 19.:30 “bydlíme”. Počasí zatím drží, občas fouká ke 35 uzlům, občas (spíš častěji ) vlny do 2m, okolo průměrný provoz nákladních lodí, a vše je celkem normální přeplavba. Po 5 dnech dorážíme do Langedrag maríny v Goteborgu – krásné zázemí a první kontakt se Švédskem – neuvěřitelně milí a vstřícní lidé, vše funguje, kotvení levné, součástí zázemí je neomezeně přístupná sauna, kde rovnáme své kostry. Večer nás definitivně dohoní postupující tlaková níže a začíná víc foukat – v maríně 28-30 uzlů, tedy na volném moři nejméně 40 uzlů; teplota klesla na 14°C, a všude na molech pobíhají Švédové v kraťasech a tričkách, navrch nafukovací vesty, rozjařeně naskakují na lodě a nadšeně odjíždějí kamsi na noc do větru … je čtvrtek 23.6. a začíná 4 denní národní svátek jarního slunovratu – no tak to už chápeme 
.
Lubeck – Goteborg 340 nm.
26.6.2011 - Goteborg – Bergen:
Nenápadná pomlčka mezi těmito dvěma místy v sobě skrývá ne už úplne nenápadnou trasu – na sever pobřežním archipelagem kolem Marstrandu s jeho téměř stálým větrem a vlnami (je to úsek švédského pobřeží otevřený od západu na Atlantik mezi dánským Skagenem a norským Kristiansandem), poté přeplavba ze švédského Bovallstrandu do norského Larviku proti větru, dešti a vlnám, kdy nebylo poznat kde končí moře a začínají mraky, a kdy si člověk říká – “…co já tu vlastně vůbec dělám a kam to jedu ?…”, a pak zadostiučinění a odměna – krásný a celkem klidný úsek jihovýchodního norského pobřeží. Následuje mys Lindesnes a poloostrov Lista – nejjižnější norské území, mys, kde se setkávají dva směry proudů, vln a větrů – sever průlivu Skagerak. Na obě strany je nejbližší bezpečný přístav cca 1 den plavby, když je hezky, jsou vlny jen cca 1,5-2m , když ne, pak nezřídka až 6 m, často křížové ze dvou směrů. My potřebujeme aby bylo hezky… ; čekáme 4 dny na vhodné počasí v přístavu města Mandal, kde začínáme zblízka poznávat jak se žije o letním víkendu v Norsku – s tamními cenami alkoholu je to musí přijít celkem draho .
Jako my, zde čeká asi 6 dalších lodí a tak sbíráme první lodní kontakty, informace, postřehy. V přístavu ve městě, v hlubokém zálivu na řece, se nezdá být problém se stavem moře, takže je vidět, kdo stahuje meteo – občas někdo vyjede s úsmevem a po 2-3 hodinách se vrací s provinilou tváří, vymáchaný a vyklepaný. Obměňujeme posádku a po zklidnění moře vyrážíme na 3 dny plavby do Bergenu. Den se protáhl, takže vstáváme za úsvitu (3:00) a jedeme do 22:00 (stmívá se kolem půlnoci). Po prvním dnu prasknul intercooler (chlazení sání vzduchu) a levý motor je mimo provoz, nicméně v tento okamžik není jiná volba, nežli jet dál na pravý. Mys Lindesnes byl vlídný – vlny do 1,5 m, jen asi posledních 5 hodin plavby před přístavem Egersund se udělaly 2,5 – 3 metrové křížové vly, takže občas jsme byli rádi, že sedačka na můstku je mírně anatomická . V tuto chvíli jsme ještě nepředpokládali, že tímto úsekem budeme v budoucni jezdit sem tam jako do práce – holt vše je relativní. Fiona osvědčila své vlastnosti a za 3 dny jsme přistáli v Hjellestad maríně poblíž letiště v Bergenu. Goteborg – Bergen 580 nm.
Ukončili jsme první velký úsek sezóny Slapy – Bergen, celkem 850 km + 920 nm. (2.590 km). V následujících dnech opravíme levý motor a vyrazíme do fjordů.
